Jak poznat toho pravého HR Business Partnera

HR Business Partner je bezesporu nejdůležitější džob v Human Resources. Zároveň je to i pozice, kde se nejčastěji najde někdo, kdo na tu pozici ještě nemá. Možná ani nikdy mít pořádně nebude. Udělali jsme prostě kompromis, protože ten nejlepší kandidát se nepřihlásil a nebo ani headhunter neuspěl. A často ani nevíme, kdo je ten pravý člověk na tuhle pozici? Jak máme tedy poznat, kdo je ten pravý? Kdo doroste ve skutečného HR Business Partnera, který si získá respekt interních klientů? Kdo bude pro firmu mít onu přidanou hodnotu? Kdo nebude jenom přenašeč papírů a na důležitém mítinku bude i pořádně slyšet?

Poptávka po HR Business Partnerech je mnohem vyšší než nabídka. A to nás často nutí volit různá dočasná řešení. Nevybíráme jenom ty, kteří na to už mají a nebo brzo budou mít. Občas tu pozici prostě na nějaký čas zaplácneme s tím, že se najde někdo lepší. Jenže tihle lidé potom nemají právě tendenci odcházet, protože je pálí dobré bydlo. Navíc, u interních klientů nám pak nepěstují tu nejlepší pověst. Stejně se všechno potom musí řešit s někým, kdo může a umí rozhodnout. Umění se rozhodnout je totiž to, co se na výborném HR člověku cení. Zároveň se na tom láme, jestli na tu pozici někdo má nebo ne. Takový člověk se umí rozhodnout. Nemusí to být správně, ale umí to a nebojí se. Ale jak poznat toho pravého s oním nadáním?

Určitě nejsem sám, koho to trápí. Jinak by nebyla na trhu tak vysoká poptávka. Najít totiž toho výborného, to je jako vyhrát jackpot. Přece jenom, za svou kariéru jsem viděl hodně výborných partnerů, ještě více průměrných a také jsem poznal pár tragických omylů. Náš hlavní a zásadní problém je v tom, že skvělé HR oddělení potřebuje na těchto pozicích výborné a proaktivní zaměstnance.

Může to vypadat jako že je to drobná lapálie. On je to ovšem zásadní problém, protože bez dobrých HR byznys partnerů se nikdy nepodaří postavit oddělení, kterého si všichni ve firmě váží. A bez respektu není opravdové partnerství, to vám řeknou i v každé manželské poradně. Opět to skončí v situaci, kdy v HR rozhodují dva nebo tři lidi. Z Human Resources se tak nikdy nestane oddělení, kde je každý kovaný profesionál ve své specializaci. Bude to pořád oddělení, kde má pár lidí s právem rozhodnout velký podpůrný ansámbl. A proto taky každá velká změna stylu práce HR začíná s tím, že se na scéně objeví role HR Business Partnera. A začíná běh na dlouhou trať, kdy se celý model staví. Naštěstí pro mne, já jsem zatím pokaždé zažil jenom úspěšnou implementaci.

Moderní oddělení lidských zdrojů potřebuje, aby každý v něm nesl zodpovědnost za svou práci a uměl se rozhodnout v rozumných mezích daných systémem. Většinou všichni chceme větší zodpovědnost, ale nechce se nám rozhodovat. A přitom ten pravý HR Business Partner se rozhoduje neustále. Občas taky trochu riskuje. A musí si být jist, že za svým rozhodnutím může pevně stát a bude konzistentní. A že ho neopírá jenom o Zákoník práce, protože tahle argumentace už ostatní manažery ve firmě trochu nudí, že?

Je z toho ovšem trnitá a dlouhá cesta ven. Musíme se v HR mnohem víc soustředit na mladé talenty. A mezi nimi hledat ty, kteří prokazují, že by jednou mohli být opravdu skvělí HR Business Partneři. Občas máme totiž tendenci nechat ty mladé, aby něco kreslili v PowerPointu a nebo počítali v Excelu. Už je ovšem nenecháme, aby si šli výsledky své práce obhájit.

Kdo má vlohy, ten většinou projevil:

  • zápal a nadšení pro věc;
  • něco sám od sebe změnil, aby to fungovalo lépe;
  • alespoň jednou ho trápila nespravedlnost nějakého rozhodnutí;
  • při řešení zadání nebo problému prokazuje zdravý selský rozum.

Musíme to brát jako náš závazek ke komunitě lidí z lidských zdrojů. Nemůžeme jenom na trhu brát, ale musíme se věnovat i tomu, že z talentovaných absolventů vychováme pár vynikajících HR Business Partnerů. Není to o žádném velkém programu. Je to jen o odvaze, času a troše toho štěstí, že právě nám se povede vychovat někoho, na koho bude radost se dívat na konferenci někdy v budoucnu.

Jasně, je to cesta hodně bolestivá a dlouhá, protože nepřináší ovoce hned. Ovšem, za pár let se nám budou ta oddělení lidských zdrojů budovat mnohem lépe, protože na trhu najdeme ty pravé lidi, se kterými bude radost pracovat.

Drobnost o slabém HR nakonec …

Mimochodem, tenhle článek o tom, kam to vede, když je ve firmě slabé HR oddělení, opravdu stojí za přečtení. A že je to v Americe? Něco podobného se určitě stává i u nás, že?

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *